Všechno bude jinak. Utopická vzpomínka (Kampnagel Hamburg - Alles wird anders)
Známý berlínský divadelní a filmový režisér Thorsten Trimpop tematizuje na příkladu čtyř výjimečných lidských osudů z obou stran česko-německé hranice formou divadelně-filmové koláže ideály svobody, utopie a revoluce po přelomovém roce 1968.
Na straně jedné hvězdný pár poválečných dějin západního Německa - dvojčata Jutta Winkelmann a Gisela Getty, která se na konci 60. let vydala za poznáním pravého ducha doby. Od práce pro marxisticko-leninskou stranu přes nespoutaná dobrodružství v berlínské Kommune 1, volnou lásku, experimenty s drogami, římskou mafii, milostné aféry, sňatek s vnukem miliardáře Paulem Gettym až po osobní známosti s Leonardem Cohenem, Dennisem Hopperem, Rainerem Langhansem, Patty Smith či Bobem Dylanem v USA. Na straně druhé stojí životní cesty dvou Čechů, Václava Trojana a Ivana Hartla. Václav Trojan se jako student filozofie aktivně podílel na politickém dění Pražského jara 1968. Po sovětské invazi se rozhodl i přes možnost emigrace zůstat v Československu. Stal se jedním z prvních signatářů Charty 77. Pracoval a stále pracuje jako programátor. Jeho přítel Ivan Hartl emigroval do Londýna, kde se pokouší vést život s největší možnou mírou svobody a sebeurčení. Žil mezi squattery a stále se pohybuje na pokraji konzumní společnosti.
V představení hrají tři protagonisté příběhů - dvojčata Jutta i Gisela a Václav Trojan, Ivana Hartla zachycuje filmový záznam. Thorsten Trimpop bohatě využívá projekce autentických filmových dokumentů a původní zvukové záznamy.
Představení vzniklo v produkci progresivní hamburské scény Kampnagel jako součást projektu 68/89 – Divadlo.Doba.Dějiny. v rámci Zipp – česko-německých kulturních projektů, iniciativy německé Spolkové kulturní nadace.
Režie, scénář, film: Thorsten Trimpop
Hrají: Gisela Getty, Jutta Winkelmann, Václav Trojan
Scéna: Christin Vahl
Dramaturgie: Andras Siebold
Asistentka režie a dramaturgie: Christa Hohmann
THORSTEN TRIMPOP
Narodil se v roce 1972 v Lüdenscheidu. Studoval činohru na Akademii výtvarného umění v Ulmu a režii na Vysoké škole filmové a televizní „Konrada Wolfa” v Postupimi-Babelsberku. Trimpop inscenoval různé divadelní hry, mj. v Divadle Maxima Gorkého v Berlíně. Od roku 2001 natáčí dokumentární a hrané filmy. Jeho dokumentární film Der irrationale Rest (2005), vyrobený ve spolupráci s německou stanicí ZDF, bylo možno shlédnout v televizní řadě „Das kleine Fernsehspiel”. Film zachycující osudy tří východoněmeckých přátel, do nichž zasáhl neúspěšný pokus o emigraci a následné věznění, byl s úspěchem promítán na četných festivalech a v roce 2006 získal cenu Mezinárodního fóra mladého filmu na 51. mezinárodním filmovém festivale v Berlíně.
JUTTA WINKELMANN a GISELA GETTY
Narodily se jako dvojčata v roce 1949 v Kasselu. Studovaly svobodná umění a grafiku a angažovaly se v politice: Jutta poté pracovala v Bochumi pro komunistickou marxisticko-leninskou stranu KPD/ML, měla na starosti noviny „Rote Fahne“ (Rudá vlajka); Gisela odešla do Berlína, kde se nechala zaměstnat v továrně, aby mohla agitovat učně. Oběma sestrám však bylo brzy jasné, že toto politické smýšlení a angažmá nestačí k dosažení jejich životního cíle. V roce 1972 se společně vydaly do Říma, kde se obě dvě staly senzací pro režiséry, umělce i politické exulanty. Gisela se seznámila se svým pozdějším mužem Paulem, vnukem ropného miliardáře Paula Gettyho. Obě experimentovaly s drogami a hledaly možnosti, jak přinést světu lásku. Gisela si vzala Paula v Itálii v roce 1973, poté, co ho propustili jeho únosci. Společně s ním odešla do Ameriky, o rok později přicestovala i Jutta. V Los Angeles se sestry seznámily mj. s Leonardem Cohenem, Dennisem Hopperem, Patti Smith a Bobem Dylanem. Jutta pak žila s Rainerem Langhansem v Německu, Gisela zůstala v Americe. Obě dvě se konsekvetně pokoušejí se o nové životní cesty, hledají dále svobodu, duchovně i konkrétně. Od začátku 90. let žijí obě sestry opět v Německu. Pracují jako autorky, zabývají se fotografováním a žurnalistikou.
VÁCLAV TROJAN
Narodil se v roce 1945 jako syn slavného skladatele. Od roku 1963 studoval nukleární fyziku, filozofii a sociologii, studijní obor, který byl do té doby jako „buržoazní věda“ komunisty zakázán. Během studia se seznámil s Ivanem Hartlem. Oba dva se aktivně účastnili Pražského jara. Nastávající liberalizační proces umožnil Trojanovi odcestovat do Berlína, kde měl možnost vést rozhovor s Rudim Dutschkem. V roce 1969 navštívil svého přítele Ivana Hartla v Londýně. Obdržel stipendium do USA, kde měl studovat „počítačové a sociální vědy“. Rozhodl se ale vrátit zpět do Prahy, kde nesměl pokračovat ve studiu. Po podpisu Charty 77 mu byl odebrán i cestovní pas. Kontakt s Ivanem Hartlem přetrval i bez možnosti setkání 20 let od roku 1969. S občasnými telefonáty a zabavenými dopisy. Svůj úkryt v systému našel Václav Trojan díky práci programátora, v níž mohl pokračovat i přes podpis Charty 77. Když se v roce 1989 zhroutil komunistický režim, navštívil Václav Trojan poprvé po dvaceti letech Ivana Hartla v Londýně. Po této návštěvě pochopil, že se Ivan, toho času squatter bez státní příslušnosti, už do Prahy nevrátí. Václav Trojan žije dodnes v Praze a pracuje jako informatik.
IVAN HARTL
Narodil se v roce 1943 v Praze. Během studia se seznámil s Václavem Trojanem. Společně organizovali pouliční happeningy a demonstrace. Ivan Hartl se stal jedním z vůdců studentského hnutí. Současně studoval nukleární fyziku. Otevření hranic mu během Pražského jara umožnilo cestu do Izraele. Odsud odešel do Londýna, zatímco v Praze opět pomalu padá železná opona. Protože Hartl počítal s masivními represemi, zůstal v Anglii a pokračoval ve studiu v Cambridgi. Rozhodl se pro život v exilu, ale i z tohoto exilového života nakonec vystoupil. Zničil všechny osobní dokumenty, opustil svůj byt a žil jako squatter a umělec. Do Prahy se nevrátil ani po roce 1989; poté, co mu komunisté odebrali státní občanství, již nechtěl zažádat o nové. Dnes se angažuje v sociální sféře, žije jako svobodný umělec legálně v dříve obsazeném bytě, který využívá jako galerii. Zde na základě nesčetného množství posbíraných předmětů zkoumá od poloviny osmdesátých let souvislosti mezi existencí a rozkladem stejně jako fyzikální teorie o chaosu a lidském myšlení.
Projekt 68/89 – Divadlo.Doba.Dějiny./Kunst.Zeit.Geschichte. – se u příležitosti čtyřicátého výročí roku 1968 soustředí na kulturní a sociální hnutí konce šedesátých let. Spojuje historiky a umělce z Německa, České republiky a Slovenska a volí přístup, který odkrývá tehdejší události a následující dění v jejich komplexnosti a rozporuplnosti. V popředí přitom stojí kulturní výměna stejně jako ideologická nedorozumění mezi Východem a Západem. Projekt se rovněž věnuje otázkám vývoje po roce 1968, roli „osmašedesátníků“ při rozpadu komunismu roku 1989 a dnešnímu významu těchto historických událostí.
V roce 2009 mezi další připravované projekty v rámci „Zipp“ patří: mezinárodní sympozium „Utopie moderny : Zlín“ (19.-23. 5. ve Zlíně a v Praze), projekt „Breathless“, v rámci něhož vzniká ve spolupráci Institutu dokumentárního filmu Praha a DOK Leipzig (Mezinárodní lipský festival dokumentárního a animovaného filmu) šest dokumentárních filmů českých a německých tvůrců. Na podzim 2009 bude v Staatschauspiel Dresden (Státní činohře Drážďany) a poté v Praze Národním divadlem a Pražským divadelním festivalem německého jazyka uveden projekt divadelní skupiny Rimini Protokoll (Helgard Haug, Daniel Wetzel) s pracovním názvem „Vyhledávač“. V roce 2009 vznikne v rámci projektu „rádia d-cz“ také pět rozhlasových prací, exkurzů do česko-německých světů života, a to ve spolupráci s Českým rozhlasem a německými veřejnoprávními rozhlasovými stanicemi. Jejich autory jsou například: Peter Cusack, Steffen Irlinger, Marek Janáč, Werner Pöschko, Kateřina Šedá, Rolf Simmen, Jáchym Topol, Miloš Vojtěchovský a další.
Více informací na http://www.projekt-zipp.de
Vstupné: 250 KČ / studenti a senioři 150 KČ / Archa.klub sleva 30%
Předprodej vstupenek v pokladně Divadla Archa od 16. března 2009
Na straně jedné hvězdný pár poválečných dějin západního Německa - dvojčata Jutta Winkelmann a Gisela Getty, která se na konci 60. let vydala za poznáním pravého ducha doby. Od práce pro marxisticko-leninskou stranu přes nespoutaná dobrodružství v berlínské Kommune 1, volnou lásku, experimenty s drogami, římskou mafii, milostné aféry, sňatek s vnukem miliardáře Paulem Gettym až po osobní známosti s Leonardem Cohenem, Dennisem Hopperem, Rainerem Langhansem, Patty Smith či Bobem Dylanem v USA. Na straně druhé stojí životní cesty dvou Čechů, Václava Trojana a Ivana Hartla. Václav Trojan se jako student filozofie aktivně podílel na politickém dění Pražského jara 1968. Po sovětské invazi se rozhodl i přes možnost emigrace zůstat v Československu. Stal se jedním z prvních signatářů Charty 77. Pracoval a stále pracuje jako programátor. Jeho přítel Ivan Hartl emigroval do Londýna, kde se pokouší vést život s největší možnou mírou svobody a sebeurčení. Žil mezi squattery a stále se pohybuje na pokraji konzumní společnosti.
V představení hrají tři protagonisté příběhů - dvojčata Jutta i Gisela a Václav Trojan, Ivana Hartla zachycuje filmový záznam. Thorsten Trimpop bohatě využívá projekce autentických filmových dokumentů a původní zvukové záznamy.
Představení vzniklo v produkci progresivní hamburské scény Kampnagel jako součást projektu 68/89 – Divadlo.Doba.Dějiny. v rámci Zipp – česko-německých kulturních projektů, iniciativy německé Spolkové kulturní nadace.
Režie, scénář, film: Thorsten Trimpop
Hrají: Gisela Getty, Jutta Winkelmann, Václav Trojan
Scéna: Christin Vahl
Dramaturgie: Andras Siebold
Asistentka režie a dramaturgie: Christa Hohmann
Představení se hraje v němčině a angličtině, se simultánním překladem do češtiny.
THORSTEN TRIMPOP
Narodil se v roce 1972 v Lüdenscheidu. Studoval činohru na Akademii výtvarného umění v Ulmu a režii na Vysoké škole filmové a televizní „Konrada Wolfa” v Postupimi-Babelsberku. Trimpop inscenoval různé divadelní hry, mj. v Divadle Maxima Gorkého v Berlíně. Od roku 2001 natáčí dokumentární a hrané filmy. Jeho dokumentární film Der irrationale Rest (2005), vyrobený ve spolupráci s německou stanicí ZDF, bylo možno shlédnout v televizní řadě „Das kleine Fernsehspiel”. Film zachycující osudy tří východoněmeckých přátel, do nichž zasáhl neúspěšný pokus o emigraci a následné věznění, byl s úspěchem promítán na četných festivalech a v roce 2006 získal cenu Mezinárodního fóra mladého filmu na 51. mezinárodním filmovém festivale v Berlíně.
JUTTA WINKELMANN a GISELA GETTY
Narodily se jako dvojčata v roce 1949 v Kasselu. Studovaly svobodná umění a grafiku a angažovaly se v politice: Jutta poté pracovala v Bochumi pro komunistickou marxisticko-leninskou stranu KPD/ML, měla na starosti noviny „Rote Fahne“ (Rudá vlajka); Gisela odešla do Berlína, kde se nechala zaměstnat v továrně, aby mohla agitovat učně. Oběma sestrám však bylo brzy jasné, že toto politické smýšlení a angažmá nestačí k dosažení jejich životního cíle. V roce 1972 se společně vydaly do Říma, kde se obě dvě staly senzací pro režiséry, umělce i politické exulanty. Gisela se seznámila se svým pozdějším mužem Paulem, vnukem ropného miliardáře Paula Gettyho. Obě experimentovaly s drogami a hledaly možnosti, jak přinést světu lásku. Gisela si vzala Paula v Itálii v roce 1973, poté, co ho propustili jeho únosci. Společně s ním odešla do Ameriky, o rok později přicestovala i Jutta. V Los Angeles se sestry seznámily mj. s Leonardem Cohenem, Dennisem Hopperem, Patti Smith a Bobem Dylanem. Jutta pak žila s Rainerem Langhansem v Německu, Gisela zůstala v Americe. Obě dvě se konsekvetně pokoušejí se o nové životní cesty, hledají dále svobodu, duchovně i konkrétně. Od začátku 90. let žijí obě sestry opět v Německu. Pracují jako autorky, zabývají se fotografováním a žurnalistikou.
VÁCLAV TROJAN
Narodil se v roce 1945 jako syn slavného skladatele. Od roku 1963 studoval nukleární fyziku, filozofii a sociologii, studijní obor, který byl do té doby jako „buržoazní věda“ komunisty zakázán. Během studia se seznámil s Ivanem Hartlem. Oba dva se aktivně účastnili Pražského jara. Nastávající liberalizační proces umožnil Trojanovi odcestovat do Berlína, kde měl možnost vést rozhovor s Rudim Dutschkem. V roce 1969 navštívil svého přítele Ivana Hartla v Londýně. Obdržel stipendium do USA, kde měl studovat „počítačové a sociální vědy“. Rozhodl se ale vrátit zpět do Prahy, kde nesměl pokračovat ve studiu. Po podpisu Charty 77 mu byl odebrán i cestovní pas. Kontakt s Ivanem Hartlem přetrval i bez možnosti setkání 20 let od roku 1969. S občasnými telefonáty a zabavenými dopisy. Svůj úkryt v systému našel Václav Trojan díky práci programátora, v níž mohl pokračovat i přes podpis Charty 77. Když se v roce 1989 zhroutil komunistický režim, navštívil Václav Trojan poprvé po dvaceti letech Ivana Hartla v Londýně. Po této návštěvě pochopil, že se Ivan, toho času squatter bez státní příslušnosti, už do Prahy nevrátí. Václav Trojan žije dodnes v Praze a pracuje jako informatik.
IVAN HARTL
Narodil se v roce 1943 v Praze. Během studia se seznámil s Václavem Trojanem. Společně organizovali pouliční happeningy a demonstrace. Ivan Hartl se stal jedním z vůdců studentského hnutí. Současně studoval nukleární fyziku. Otevření hranic mu během Pražského jara umožnilo cestu do Izraele. Odsud odešel do Londýna, zatímco v Praze opět pomalu padá železná opona. Protože Hartl počítal s masivními represemi, zůstal v Anglii a pokračoval ve studiu v Cambridgi. Rozhodl se pro život v exilu, ale i z tohoto exilového života nakonec vystoupil. Zničil všechny osobní dokumenty, opustil svůj byt a žil jako squatter a umělec. Do Prahy se nevrátil ani po roce 1989; poté, co mu komunisté odebrali státní občanství, již nechtěl zažádat o nové. Dnes se angažuje v sociální sféře, žije jako svobodný umělec legálně v dříve obsazeném bytě, který využívá jako galerii. Zde na základě nesčetného množství posbíraných předmětů zkoumá od poloviny osmdesátých let souvislosti mezi existencí a rozkladem stejně jako fyzikální teorie o chaosu a lidském myšlení.
Projekt 68/89 – Divadlo.Doba.Dějiny./Kunst.Zeit.Geschichte. – se u příležitosti čtyřicátého výročí roku 1968 soustředí na kulturní a sociální hnutí konce šedesátých let. Spojuje historiky a umělce z Německa, České republiky a Slovenska a volí přístup, který odkrývá tehdejší události a následující dění v jejich komplexnosti a rozporuplnosti. V popředí přitom stojí kulturní výměna stejně jako ideologická nedorozumění mezi Východem a Západem. Projekt se rovněž věnuje otázkám vývoje po roce 1968, roli „osmašedesátníků“ při rozpadu komunismu roku 1989 a dnešnímu významu těchto historických událostí.
Zipp – česko-německé kulturní projekty
Iniciativa německé Spolkové kulturní nadace
Iniciativou Zipp – česko-německé kulturní projekty pokračuje německá Spolková kulturní nadace v sérii bilaterálních programů spolupráce se zeměmi východní Evropy. Zipp se soustřeďuje na vybraná témata a otázky, které jsou v obou zemích společensky relevantní, jako je dědictví demokratických hnutí, zacházení s historickými traumaty, zkušenost ekonomických transformačních procesů po roce 1989 nebo budoucnost našich měst. V rámci tematických okruhů „1968/1989“, „Utopie moderny: Zlín“, „Světy života“ a „Kafka“ budou v nadcházejícím roce a půl realizovány projekty v oblasti divadla, filmu, rozhlasu, práce na poli architektury, výtvarného umění a soudobých dějin.V roce 2009 mezi další připravované projekty v rámci „Zipp“ patří: mezinárodní sympozium „Utopie moderny : Zlín“ (19.-23. 5. ve Zlíně a v Praze), projekt „Breathless“, v rámci něhož vzniká ve spolupráci Institutu dokumentárního filmu Praha a DOK Leipzig (Mezinárodní lipský festival dokumentárního a animovaného filmu) šest dokumentárních filmů českých a německých tvůrců. Na podzim 2009 bude v Staatschauspiel Dresden (Státní činohře Drážďany) a poté v Praze Národním divadlem a Pražským divadelním festivalem německého jazyka uveden projekt divadelní skupiny Rimini Protokoll (Helgard Haug, Daniel Wetzel) s pracovním názvem „Vyhledávač“. V roce 2009 vznikne v rámci projektu „rádia d-cz“ také pět rozhlasových prací, exkurzů do česko-německých světů života, a to ve spolupráci s Českým rozhlasem a německými veřejnoprávními rozhlasovými stanicemi. Jejich autory jsou například: Peter Cusack, Steffen Irlinger, Marek Janáč, Werner Pöschko, Kateřina Šedá, Rolf Simmen, Jáchym Topol, Miloš Vojtěchovský a další.
Více informací na http://www.projekt-zipp.de
Vstupné: 250 KČ / studenti a senioři 150 KČ / Archa.klub sleva 30%
Předprodej vstupenek v pokladně Divadla Archa od 16. března 2009
