FREDDY COLE QUARTET - JAZZOVÉ VÁNOCE
Organizátoři navázali na 63. ročníku festivalu Pražské jaro, během kterého Freddy Cole vystoupil v Lucerna Music Baru. Domácí jazzoví příznivci tak měli poprvé příležitost obdivovat přirozené nadání zpěváka, který se už během svých studií na prestižním Rooseveltově Institutu v Chicagu, newyorské Juilliard School of Music a nejstarší americké konzervatoři v Bostonu rozhodl následovat svého, již tehdy proslaveného bratra Nat King Colea.
Freddy Cole vydal svůj první singl ve svých jednadvaceti letech. Hrál s veličinami jazzového světa – mezi které patří například Earl Bostic, Benny Golson nebo Grover Washington Jr. Letos sedmasedmdesátiletý Freddy Cole natočil desítky zdařilých a prodejně úspěšných alb. Album Merry Go Round, na kterém účinkuje mimo jiné s Lou Soloffem a Georgem Mrázem byl v roce 1990 nominován na cenu Grammy.
Na pražském koncertě v Divadle Archa zazní řada Coleových vánočních šlágrů včetně Jingle Bells, White Christmas i Gruberovy nezapomenutelná Silent Night.
Freddy Cole začal hrát v pěti letech na piano a vyrůstal obklopen hudbou. Mezi návštěvníky, které doma potkával, byli např. Duke Ellington, Count Basie, Lionel Hampton a další, ale největší vliv na něj měl Billy Eckstine. „Byl to úžasný entertainer,“ vzpomíná Freddy. „Strašně moc jsem se naučil už jenom tím, že jsem ho pozoroval a byl jsem v jeho blízkosti.“ Poté, co zranění ruky zmařilo Freddyho vyhlídky na kariéru profesionálního hráče amerického fotbalu v NFL, začal jako teenager hrát a zpívat v chicagských klubech. Jako osmnáctiletý se chystal vydat s kapelou na turné, ale zasáhla maminka, která ho přinutila, aby dokončil hudební vzdělání na Rooseveltově ústavu v Chicagu. V roce 1951 odešel Freddy do New Yorku a tady při studiu na Juilliard School of Music zjistil, jak hluboce jej ovlivnili John Lewis, Oscar Peterson a Teddy Wilson. Vzdělání si doplnil na New England Conservatory of Music, kde převzal diplom magistra. Poté strávil několik měsíců na cestách s kapelou Earla Bostica, kde s ním hráli mj. Johnny Coles a Benny Golson. Po návratu do New Yorku začal klást základy své budoucí kariéry; vybudoval si úctyhodný repertoár při hraní v bistrech na Manhattanu a zároveň vystupoval v živých televizních pořadech a připravoval rozhlasové komerční jingly.
Pro obskurní chicagské vydavatelství natočil v roce 1952 první gramofonový singl The Joke’s on Me a následující nahrávka písničky Whispering Grass se stala dokonce mírným hitem. V 70. letech vydal několik desek v Evropě, ale masivnější zájem vzbudila jeho alba z devadesátých let – např. I’m not my brother, I’m me (1990), Live at Birdland West (1992), Always (1994) nebo Le Grand Freddy (1999). Do třetího tisíciletí vstoupil tituly Rio de Janiero Blue (2001), In the Name of Love(2003), This Love of Mine (2005) a Because of Love (2006). Jeho poslední projekt pod názvem Music Maestro Please získal v roce 2007 nominaci na Grammy.
Od roku 1972 žije v Atlantě, ale se současnou skupinou, ve které hrají kytarista Randy Napoleon, bubeník Curtis Boyd a basista Elias Bailey, koncertuje po Spojených státech, v Evropě, na Dálném východě a v Jižní Americe. Necítí nejmenší potřebu se omlouvat za to, že se z jeho projevu ozývá bratr Nat King Cole. Je přesvědčen, že přes některé podobnosti má frázováním blíž k Franku Sinatrovi nebo Billie Holiday. Hlasem, který publicisté a kritici označují nejčastěji adjektivy lahodný, elegantní nebo impozantní se prozpíval mezi nejrespektovanější jazzové vokalisty. Když se k tomu přidá jeho osobitý styl a muzikantská kultivovanost, není divu, že křivka jeho kariéry má i v jeho věku stále vzestupnou tendenci.
(text Aleš Benda)
Foto: Clay Walker
Pořádá Pražské jaro ve spolupráci s Divadlem Archa.
www.festival.cz
Vstupné:
1. kategorie - 450,- Kč
2. kategorie - 290,- Kč / 150,- Kč studenti a senioři
stání - 190,- Kč / 150,- Kč studenti a senioři
Předprodej v pokladně Divadla Archa a v síti Ticketpro (navýšeno o manipulační poplatek)
Freddy Cole vydal svůj první singl ve svých jednadvaceti letech. Hrál s veličinami jazzového světa – mezi které patří například Earl Bostic, Benny Golson nebo Grover Washington Jr. Letos sedmasedmdesátiletý Freddy Cole natočil desítky zdařilých a prodejně úspěšných alb. Album Merry Go Round, na kterém účinkuje mimo jiné s Lou Soloffem a Georgem Mrázem byl v roce 1990 nominován na cenu Grammy.
Na pražském koncertě v Divadle Archa zazní řada Coleových vánočních šlágrů včetně Jingle Bells, White Christmas i Gruberovy nezapomenutelná Silent Night.
Freddy Cole začal hrát v pěti letech na piano a vyrůstal obklopen hudbou. Mezi návštěvníky, které doma potkával, byli např. Duke Ellington, Count Basie, Lionel Hampton a další, ale největší vliv na něj měl Billy Eckstine. „Byl to úžasný entertainer,“ vzpomíná Freddy. „Strašně moc jsem se naučil už jenom tím, že jsem ho pozoroval a byl jsem v jeho blízkosti.“ Poté, co zranění ruky zmařilo Freddyho vyhlídky na kariéru profesionálního hráče amerického fotbalu v NFL, začal jako teenager hrát a zpívat v chicagských klubech. Jako osmnáctiletý se chystal vydat s kapelou na turné, ale zasáhla maminka, která ho přinutila, aby dokončil hudební vzdělání na Rooseveltově ústavu v Chicagu. V roce 1951 odešel Freddy do New Yorku a tady při studiu na Juilliard School of Music zjistil, jak hluboce jej ovlivnili John Lewis, Oscar Peterson a Teddy Wilson. Vzdělání si doplnil na New England Conservatory of Music, kde převzal diplom magistra. Poté strávil několik měsíců na cestách s kapelou Earla Bostica, kde s ním hráli mj. Johnny Coles a Benny Golson. Po návratu do New Yorku začal klást základy své budoucí kariéry; vybudoval si úctyhodný repertoár při hraní v bistrech na Manhattanu a zároveň vystupoval v živých televizních pořadech a připravoval rozhlasové komerční jingly.
Pro obskurní chicagské vydavatelství natočil v roce 1952 první gramofonový singl The Joke’s on Me a následující nahrávka písničky Whispering Grass se stala dokonce mírným hitem. V 70. letech vydal několik desek v Evropě, ale masivnější zájem vzbudila jeho alba z devadesátých let – např. I’m not my brother, I’m me (1990), Live at Birdland West (1992), Always (1994) nebo Le Grand Freddy (1999). Do třetího tisíciletí vstoupil tituly Rio de Janiero Blue (2001), In the Name of Love(2003), This Love of Mine (2005) a Because of Love (2006). Jeho poslední projekt pod názvem Music Maestro Please získal v roce 2007 nominaci na Grammy.
Od roku 1972 žije v Atlantě, ale se současnou skupinou, ve které hrají kytarista Randy Napoleon, bubeník Curtis Boyd a basista Elias Bailey, koncertuje po Spojených státech, v Evropě, na Dálném východě a v Jižní Americe. Necítí nejmenší potřebu se omlouvat za to, že se z jeho projevu ozývá bratr Nat King Cole. Je přesvědčen, že přes některé podobnosti má frázováním blíž k Franku Sinatrovi nebo Billie Holiday. Hlasem, který publicisté a kritici označují nejčastěji adjektivy lahodný, elegantní nebo impozantní se prozpíval mezi nejrespektovanější jazzové vokalisty. Když se k tomu přidá jeho osobitý styl a muzikantská kultivovanost, není divu, že křivka jeho kariéry má i v jeho věku stále vzestupnou tendenci.
(text Aleš Benda)
Foto: Clay Walker
Pořádá Pražské jaro ve spolupráci s Divadlem Archa.
www.festival.cz
Vstupné:
1. kategorie - 450,- Kč
2. kategorie - 290,- Kč / 150,- Kč studenti a senioři
stání - 190,- Kč / 150,- Kč studenti a senioři
Předprodej v pokladně Divadla Archa a v síti Ticketpro (navýšeno o manipulační poplatek)
