420PEOPLE - Václav Kuneš: Wind-up, Itzik Galili: The 2nd Monkey

Itzik Galili: The 2nd Monkey

Precizní a zároveň provokující studie choreografa Itzika Galiliho, jejímž předmětem jsou potřeby tanečníků a složitá dynamika vztahu mezi tanečníkem a choreografem.

Z nikdy neutuchajícího konfliktu mezi tanečníkem, jeho tělem a jeho hereckými schopnostmi se rodí pochyby o sobě samém, stejně jako nedostatek sebedůvěry. Ješitnost a nejistota tvoří problematický pár. Touha po dokonalosti a ten beznadějný pocit, že ji nelze dosáhnout – to je tanečníkův denní chléb.

Na pozadí dialogu mezi tanečníkem a choreografem poodhaluje The 2nd Monkey svět vnitřních monologů tanečníka, stejně jako propast mezi touhou a realitou.

Choreografie vznikla jako jevištní dialog právě mezi samotným Itzikem Galilim a Jussim Nousiainenem v roce 2003. Ačkoliv choreografie vznikla v angličtině, čeští diváci uslyší svou mateřštinu. V Divadle Archa převezme roli choreografova hlasu filmový režisér Jan Hřebejk. Po uvedení v angličtině, finštině či španělštině bude pro tanečníka čeština další nemalou jazykovou výzvou.

Václav Kuneš: Wind-up

„Vzpomínky tě umí zahřát na duši. Také ti ale dokážou tu duši zevnitř rozpárat.“
Haruki Murakami (Kafka on the Shore)

Vzpomínky, které nám proletí hlavou a pak jsou pryč. Některé zůstanou a my si z nich sami vytváříme náš příběh, leckdy smyšlený. Některé vzpomínky zmizí hned, jak se objeví. Snad, aby se vrátily později.

Přizváním hudebníka a performera Amose Ben-Tala pokračuje Václav Kuneš ve spolupráci započaté při tvorbě choreografie REEN. Oba tvůrci zkoumají vzpomínky a minulost, stejně jako hledají nové výrazové prostředky. I tentokrát slibuje Václav Kuneš dynamickou choreografii, současný tanec plný energie, sled obrazů a akcí, které se budou překrývat, doplňovat i vytvářet kontrasty. Václav Kuneš o své nové choreografii říká: „Chci využít elementu energie, která se pomalu nebo velmi rychle nasbírá, pak se uvolní nebo vybuchne - a to se neustále opakuje. Wind-up lze v podstatě přirovnat k pružince hodinového strojku: ta se natáhne a pak uvádí věci do pohybu. My se také tak nějak pořád natahujeme. Někdy moc a pak to praskne. Avšak tím se třeba dostaneme někam dál.“

délka: 40 min.

Choreografie Wind-up vznikla v koprodukci 420PEOPLE a Divadla Archa, ve spolupráci s Novou scénou Národního divadla a za podpory Fondation BNP Paribas, Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Prahy a Velvyslanectví Nizozemského království v Praze.

Ohlasy v médiích:
“Ležérní tréninkově-streetové kostýmy zpřístupňují pohled na pružiny svalů, což má euforizující efekt. Nataša Novotná se v tomto energickém stylu jako tanečnice rozzářila.” (Hospodářské noviny, Nina Vangeli)

„Bylo to něžné, citlivé a neopakovatelné. Nezbývá než si přát víc takových večerů.“ (Johana Mücková, ČT24, Encounters aneb umělecká setkávání v Arše)

„Je to apollinská, jakkoli lehce duševně rozkládající dohra k současnému tanečnímu výrazu Václava Kuneše, jemuž by v tomto případě byl patronem nejspíše Hermés v okřídlených keckách.” (Hospodářské noviny, Nina Vangeli)