Můj život potom / Mi vida después — Lola Arias (Argentina) | FESTIVAL AKCENT 2014

Rozhovor s Lolou Arias na aktualne.cz

Chilská inscenace Rok, kdy jsem se narodil, kterou uvedl Akcent vloni, byla pokračováním projektu vytvořeného režisérkou Lolou Arias před několika lety v Buenos Aires. Po loňském úspěchu přiváží Akcent i tuto inscenaci. Diváci budou moci porovnat osudy protagonistů a obětí vlády vojenské junty očima jejich dětí, dnešních třicátníků.

Šest účinkujících, narozených v Argentině v sedmdesátých a na počátku osmdesátých let, rekonstruuje mládí svých rodičů z fotografií, dopisů, magnetofonových pásků, použitého oblečení, příběhů a zapadlých vzpomínek. Kdo byli moji rodiče, když jsem se narodil? Jak vypadala Argentina, než jsem se naučil mluvit? Kolik verzí jsem slyšel o tom, co se stalo předtím, než jsem sám začal vnímat svět kolem sebe?

Každý herec rekonstruuje scény z minulosti, aby pochopil něco ze své budoucnosti. Jako by byli dvojníky svých rodičů, kteří vzali na sebe jejich oblečení a snaží se znovu prožít jejich životy. Carla porovnává vzájemně si odporující údaje o smrti svého otce, který byl seržantem Lidové revoluční armády (ERP). Vanina se dívá na své dětské fotografie a snaží se pochopit, co dělal její otec jako zpravodajský důstojník. Blas si obléká otcovu kleriku, aby se mohl vyjádřit k jeho životu v semináři. Mariano zase poslouchá pásky z pozůstalosti svého otce, který napsal sloupek o autech a byl členem Juventud Peronista – Peronistické mládeže. Pablo znovu prožívá dny svého otce, úředníka v bance, kterou zabrala vojenská junta. Liza se vrací k okolnostem, za jakých její rodiče odjeli z Argentiny a zůstali v exilu.

Můj život poté se pohybuje na hranici reality a fikce. Je pokusem o setkání dvou generací na křižovatce národních dějin a soukromých příběhů.

Foyer divadla — SOUVENIR SHOP 2
Interaktivní instalace Elišky Vrbové a Renaty Malé
Obchod se vzpomínkami formou netradičního juke boxu. Namísto své oblíbené písně můžete zvolit pamětnické vyprávění kladenských horníků nebo krušnohorských babiček.
Umístěno ve foyer divadla po celou dobu festivalu.

5. ROČNÍK MEZINÁRODNÍHO FESTIVALU DOKUMENTÁRNÍHO DIVADLA

PRAHA — DIVADLO ARCHA A BARÁČNICKÁ RYCHTA / PLZEŇ — KC PEKLO

20.— 30. LISTOPADU 2014

Kompletní program festivalu

Spolupořadatelem Akcentu je  Plzeň 2015 – Evropské hlavní město Evropy.

V Plzni uvádíme tato představení:

čtvrtek 20. listopadu, 19.30 , Plzeň – KC Peklo divadlo - video
Kim Hwang (Jižní Korea) - Pizza pro národ (Pizzas for the people)
Severokorejský vůdce Kim Čong Il miloval pizzu. Vyhlásil, že celý národ by měl okusit tuto pochoutku. V Pchjongjangu je ovšem jen jedna jediná pizzerie. Kim Hwang vytvořil video, na němž učí severokorejce péct si pizzu sami. Disky s instruktážním videem propašoval pomocí čínských obchodníků do KLDR. O tom, co z toho vzešlo, je Hwangova filmově-divadelní performance. Uváděno v korejštině s českými a anglickými titulky.

čtvrtek 27. listopadu, 19.30, Plzeň – KC Peklo, divadlo
Barbora Schneiderová / Storyteling CZ a Plechárna Černý Most - Sídliště z plechu
Pět příběhů z pražského sídliště Černý Most.
Kdo vám lépe může vyprávět o domech, ulicích a lidech na Čerňáku? Ten, kdo tam žije. Vypravěči ze sídliště, sousedi a kamarádi. Můžete je potkat každý den v tom samém autobuse nebo v té stejné sámošce.  Pět různých pohledů na život na předměstí.

neděle 30. listopadu, 19.30, Plzeň – KC Peklo divadlo
Jana Svobodová, Philipp Schenker / Divadlo Archa – vadí-nevadí.cz / Kdo je srab a kdo hrdina?
V malém východočeském městě Kostelec nad Orlicí vedle sebe žijí tři společenství, čeští starousedlíci, Romové a cizinci v místním uprchlickém táboře. Tým divadla spolu s reprezentanty všech těchto skupin vytvořil emotivní divadelní obraz života v obyčejném městě.